Jak probíhá mediace?

rozepsáno pěkně bod po bodu 🙂

1. Kdo tam bude?

Přijdete na mediační jednání. Budete tam vy, člověk, s kterým se potřebujete, ale zatím nemůžete dohodnout a mediátor. Někdy bývají mediátoři dva. Má to svoje výhody – každý člověk, mediátora nevyjímaje, má na konkrétní situaci jiný pohled. Když jsou mediátoři dva, mají větší šanci zachytit vše podstatné a důležité, co strany říkají a dělají.

2. Dobrovolnost, délka, cena

Hned na úvod se dozvíte, že mediace je neveřejná. Smyslem mediace není prostudovat „listinné důkazy a vyslechnout svědky“. Na to jsou jiní odborníci. Mediace zjišťuje potřeby a možnosti obou klientů. Mediace je také dobrovolná. Znamená to, že se můžete kdykoliv v průběhu jednání rozhodnout, že končíte a dál už mediaci nechcete. Mediace je vcelku neformální jednání, formální je pouze postup, který mediátor musí dodržet, aby byl celý proces k užitku všech. Ujasníte si i délku trvání mediačního jednání a cenu, a podepíšete smlouvu o provedení mediace (na vzor se můžete podívat tady).

3. Průběh a role mediátora

Jakmile víte všechny informace, nastává ta skutečná tajemná mediace. O co jde? Mediátor se bude ptát nejdříve každé ze stran zvlášť, jak vidí celou situaci svýma očima. Mluvte spisovně, nespisovně, zlobte se, smějte se, opakujte se, zapomínejte a vzpomínejte si … Mediátor vás nehodnotí, nesoudí, mediátor poslouchá. Nemusíte se snažit přesvědčit mediátora o své pravdě, mediátor pravdu nehledá a neposuzuje, jestli je některá ze stran mediace „hodnější“ nebo „spravedlivější“ než ta druhá. Cílem je, aby se mediátor dozvěděl, jak vnímáte situaci VY, nezkoumá tzv. objektivní příčiny, objektivní a spravedlivé možnosti. Počítejte s tím, že se vás bude mediátor doptávat – s vaší situací se teprve teď seznamuje a je velmi důležité, aby vše pochopil přesně tak, jak mu říkáte.  Druhý klient zatím mlčí a když ho něco napadne, zapisuje si to na připravený papír. Když domluví ten, kdo o mediaci požádal, začne mluvit druhý. Vše se opakuje – i druhý člověk mluví a popisuje situaci tak, jak ji vnímá a chápe on. Mediátor se opět pouze doptává, neřeší, nehodnotí a už vůbec nepoukazuje na to, že se „výpověď jednoho ale zásadně liší od výpovědi druhého“. Naopak, kdyby se pohledy klientů nelišily, nepotřebovali by služby mediátora.

4. Témata k řešení

Když už klienti nemají k celé situaci nic nového, když si myslí, že vše už bylo řečeno, vypíchne mediátor z jejich řečí to, o čem si myslí, že je pro klienty důležité, aby o tom mluvili podrobněji (tzv. předměty jednání). Klienti mohou říct, že je to tak, že toto jsou přesně témata, o kterých mluvit chtějí a potřebují – a nebo taky ne. Je to pouze na nich, o čem mediace bude. Mediátor nikdy nemůže říct „vy sice tohle řešit nechcete, ale já si myslím, že to je to nejdůležitější, takže ať chcete nebo ne, jdeme na to“.

5. Ještě témata

Klienti sami si řeknou, co je pro ně podstatné, co chtějí řešit jako první. Mediátor zjišťuje, co k tomuto tématu potřebuje jeden i druhý klient.

6. Mluvíme spolu

Teprve potom mohou strany mluvit k sobě navzájem. Už toho hodně slyšely, leccos pro ně mohlo být nové a teď mají možnost o tom spolu mluvit.

7. Hledání řešení

K předmětu jednání se hledají možnosti řešení a kritéria, podle kterých se jednotlivá řešení budou posuzovat.

8. Výběr nejlepšího řešení

Klienti vybírají z možností ty, které pro ně jsou přijatelné, reálné a které splňují jejich potřeby.

9. Další témata

Vše se opakuje s dalšími předměty jednání.

10. Konec mediace

Mediace obvykle končí sepsáním mediační dohody, kterou podepíší klienti i mediátor. Tato dohoda funguje jako kterákoliv jiná smlouva uzavřená mezi dvěma lidmi.

Co byste ještě mohli chtít vědět?

CO MEDIACE NENÍ?

1. Mediace není soud. Nechtějte po mediátorovi, aby vám potvrdil, že máte pravdu. Máte. Stejně tak jako ten druhý. Smyslem je, aby klienti vzájemně pochopili svoje pohledy na věc, svoje různé potřeby.

2. Mediace není autoritativní řešení mediátora. Nechtějte po mediátorovi, aby vám říkal, jak by vaši věc vyřešil on. Nijak. On ve vaší kůži nebyl, není a nebude. Vaše potřeby může pochopit, pojmenovat a pomoci vám je naplnit, ale vaši realitu nikdy žít nebude.

3. Mediace není o uznání toho, že se ten druhý chová špatně a hanebně a zasluhuje opovržení. Mediace je o zjištění možností a potřeb a o nastavení vzájemné komunikace – spolupráce – vztahu do budoucna.

4. Mediace není samospasitelná. Něco mediovat nejde a pokud lidé nejsou z nějakého důvodu ochotní se domluvit, mediace nefunguje.

5. Mediace není zázrak. Co se léta šmodrchalo, nerozmotá se za hodinu. Pokud jsou partneři těsně před rozvodem, není úkolem mediace zase je spojit  „navěky“, cílem je, aby se mohli rozejít slušně a bez pocitů křivdy“

6. A co mediace je? Možnost dozvědět se víc o sobě i o tom druhém. Možnost vyřešit vše tak, abychom byli všichni spokojení a mohli se i nadále na ulici pozdravit.

JAK MŮŽU ŘEŠIT SVŮJ KONFLIKT?

Asi každý z nás se už někdy dostal s někým do konfliktu. Řešení je mnoho – můžeme se přestat stýkat. Můžeme se přehlížet nebo na sebe můžeme křičet. Můžeme se poprat a v případě, že tomu druhému dáme co proto, si můžeme myslet, že jsme vyhráli. Můžeme se také přizpůsobit – aby byl klid. V rodině, v domě nebo v ulici, v práci …
Nebo se můžeme domluvit. Konflikt přece znamená, že nám něco vadí. Vadí to ale asi i tomu druhému, i on něco chce, něco považuje za správné, jinak by konflikt nevznikl. Pokud takový konflikt neřešíme nebo pokud ho řešíme některou z možností ze začátku tohoto článku, pravděpodobně nejen nedosáhneme toho, o co nám jde, ale ještě budeme mít z jakéhokoliv setkání s tím druhým hodně nepříjemný pocit. Navíc náš problém určitě zasáhne i další lidi.
Konflikt se dá ale řešit k úplné spokojenosti všech jeho účastníků. Má to jeden háček – musím zapomenout na způsob myšlení, který mi říká, že když vyhraju, ty musíš prohrát a naopak. Cestu, jak dosáhnout toho, že svého dosáhnu nejen já, ale i ten druhý a ještě získáme něco navíc (třeba to, že když se někdy v budoucnu potkáme, budeme schopní se obyčejně pozdravit) nabízí mediace.

CO JE MEDIACE? JEDNÁNÍ PŘES PROSTŘEDNÍKA!

Mediace je způsob, jak s pomocí prostředníka vyřešit svůj problém s někým druhým. Mediace nám pomáhá ujasnit si, o co nám v tomto konfliktu jde a seřadit potřeby podle důležitosti od životně důležitých až po ty, kterých se vlastně můžeme vzdát.
Mediace je také cesta, jak říct o svých potřebách tomu druhému tak, aby nás slyšel a aby nám rozuměl.

JÁ CHCI VĚC ŘEŠIT, DRUHÁ STRANA TO ODMÍTÁ

Nejlepší je, když jsme schopní se s druhou stranou domluvit aspoň na tom, že se svým problémem půjdeme za mediátorem. Pak stačí jen zvednout telefon nebo napsat mail a domluvit setkání v termínu (datum, hodinu), který vyhovuje všem.
V mnoha případech spolu strany ale komunikují jen s velkými problémy nebo vůbec. Ani tehdy není nic ztraceno – mediátor tuto práci udělá za nás. Zavolá nebo napíše druhé straně, vysvětlí jí výhody mediace a nechá čas na rozmyšlenou.

CO SE DĚJE PŘI MEDIACI? DOBROVOLNOST, DOBROVOLNOST, DOBROVOLNOST

Dohodli jsme se na mediaci a teď sedíme všichni i s mediátorem u jednoho stolu. Nejdříve bychom se měli domluvit na tom, jak dlouho bude naše dnešní jednání trvat. Je možné, že vše vyřešíme za hodinu, shodneme se ale na tom, že i kdybychom nestihli, co potřebujeme, skončíme dnes nejpozději po třech hodinách – potom už pozornost klesá.
Cena by měla být vždy domluvena předem, musíme vědět přesně, kolik zaplatíme.
Teď je důležité seznámit s naším sporem mediátora. Aby mohl být mediátor nestranný, neměl by si před jednáním zjišťovat od stran víc informací, než je nutné – tedy měl by vědět jen to, čeho se spor týká (vypořádání bezpodílového nebo podílového spoluvlastnictví, pracovně právní spor, dohoda o péči o děti po rozvodu, sousedský spor atd.). Mediátor – prostředník nás upozorňuje, že mluví vždy jen jedna strana, ale že oba dostaneme tolik prostoru, kolik budeme potřebovat.
Ten z nás, který mediaci navrhl, proto vysvětluje mediátorovi svůj pohled na věc a mediátor se ptá, jakmile mu není něco jasné nebo když se potřebuje ujistit, že to, co slyšel, i dobře pochopil. Teď mluvíme pouze k mediátorovi, ne k tomu, s kým se nemůžeme dohodnout. Tato fáze nastane později, nebudeme předbíhat. Až bude mít mluvčí pocit, že řekl pro tuto chvíli vše, mediátor zopakuje, co slyšel a dá slovo druhé straně. I tentokrát se bude doptávat, aby správně porozuměl.
Pokud se nám bude zdát, že mediátor fandí druhé straně nebo budeme mít jakékoliv výhrady, okamžitě je říkáme nahlas. Výhodou mediace je, že jestli nám mediátor nevysvětlí svůj postup k naší spokojenosti, můžeme se zvednout a odejít. Mediace není nátlak a mediátor není státní orgán nebo jiná autorita, která má patent na rozum.

ZATÍM SE VŠÍM SOUHLASÍM – CO BUDE DÁL?

Vypadá to, že mediátor pochopil, co jsme mu říkali. Dobrý pocit nám dodalo to, že opravdu nedovolil, aby nám do našeho povídání druhá strana skákala nebo to jakkoliv komentovala. Nemuseli jsme také dodávat žádná svědectví, posudky a podobně. Mediátor teď s naším souhlasem v bodech sepíše, o čem se potřebujeme dohodnout a domluvíme se na tom, co budeme řešit jako první. Během jednání jsme získali takovou sebejistotu, že všichni souhlasíme s tím, že teď můžeme o problému mluvit i bez prostředníka, spolu navzájem. Role mediátora se mění – od této chvíle jen dává pozor na to, aby se strany pod vlivem emocí vzájemně nenapadaly a aby komunikace vedla k cíli. Cílem je taková dohoda, s kterou budou obě strany spokojené.

TROCHU JSME S TÍM POHNULI, VŠECHNO JSME ALE NEVYŘEŠILI

Pokud je náš problém rozsáhlý, asi všechno nevyřešíme na jednom setkání. Můžeme se domluvit, že teď už víme, jak na to a o dalších věcech se zvládneme domluvit i sami bez pomoci mediátora. Výhodou je, že ušetříme. Možná ale usoudíme, že by u toho pro jistotu mediátor měl být, a pak není nic jednoduššího, než si domluvit termín dalšího setkání. Jestli se mezitím s druhou stranou uvidím nebo ne, záleží pouze na nás.

VYŘEŠENO. JAKOU MÁM JISTOTU, ŽE DRUHÁ STRANA DOHODU DODRŽÍ?

Dohodli jsme se na všem. Možná to trvalo déle, ale teď už máme jasno. Mluvili jsme o všem, co nás k tématu napadlo, probírali jsme všechny varianty, i katastrofické scénáře. Nakonec jsme sepsali konečnou dohodu.
Pořád nám ale někde vzadu v hlavě hlodá červík – co když druhá strana naši dohodu poruší? Co s tím pak můžu dělat?
Je několik možností: to, co jsme dohodli, je vlastně smlouvou mezi námi dvěma. Pokud někdo z nás smlouvu poruší, druhý může dát k soudu žalobu. Pokud se mediací řeší to, že jedna strana má druhé něco dát, je možné nechat si dohodu potvrdit notářem (dát udělat notářský zápis), kde obě strany odsouhlasí tzv. přímou vykonatelnost. Znamená to, že pokud ten, kdo měl něco dát tuto svoji povinnost nesplní, nemusí se druhá strana obracet na soud a může požádat rovnou o exekuci.

A CO BUDE DÁL?

Dál nic, dál je život. Mediátor je vázaný povinností mlčenlivosti, takže se od něj o našem problému nikdo nic nedozví. A strany mohou mít dobrý pocit z toho, že se jejich případ nepřetřásal na veřejnosti (v ČR jsou soudní jednání veřejná) a že žádný státní orgán nevynesl závazné rozhodnutí, které by některá ze stan považovala za nespravedlivé. Kdyby totiž kterákoliv strana s čímkoliv nesouhlasila, mediaci by skončila a v žádném případě by nepodepsala dohodu.

KDY MEDIACE NEFUNGUJE?

Jako každá jiná metoda není ani mediace samospasitelná. Jsou situace, kdy mediátor mediaci odmítne – jedná se o případy, kdy se na jedné straně (nebo na obou) objevuje závislost nebo mocenská nerovnováha (domácí násilí). Takoví lidé slíbí vše, a smyslem mediace není naslibovat hory doly a poplácat se po zádech, jak jsme to pěkně zvládli, bez dalšího splnění dohody.
Mediace také nefunguje v případě, že jedné straně současný stav vyhovuje (typicky se jedná o dělení společného jmění manželů po rozvodu, kdy oba bydlí v jednom domě nebo bytě, ale jeden z nich nepracuje, nepřispívá na domácnost, ale vyhovuje mu, že má teplo, světlo a střechu nad hlavou.). Na to ale zkušený mediátor přijde brzy a mediaci ukončí.

Máte ještě další otázky?

Přihlašte se k odběru novinek

Budete dostávat čerstvé informace ze světa mediace a řešení mezilidských sporů

Úspěšně jste se přihlásili. Zkontrolujte vaši emailovou schránku

Pin It on Pinterest